Budeme při práci s počítačem všichni sledováni?

Při posuzování míry legálnosti - nelegálnosti sledování zaměstnanců zaměstnavatelem nelze zcela jednoznačně definovat hranici, která by jasně vymezovala co ještě je v mezích zákona, a co už jeho meze překračuje. Celou problematiku sledování zaměstnanců při výkonu jejich práce lze v zásadě vidět ze dvou úhlů pohledu, navíc oba mají svou podporu v zákoně a není tedy hned tak snadné určit, který úhel pohledu bude ten správnější.
Snadno dojdeme k závěru, že ony rozdílné názory na monitoring budou na jedné straně zastávat zaměstnavatelé a majitelé soukromých firem či společností, snažící se o co nejefektivnější způsob vedení svých firem, či svěřených pracovních úseků. Tato snaha o vysokou firemní pracovní morálku je jenom přirozenou součástí politiky jakékoliv zdravé, a o co nejvyšší prosperitu se snážící, firmy.

Na straně druhé stojí samozřejmě jedno ze základních práv člověka - právo na soukromí, a za ním silná základna zastánců a ochránců lidských práv a pravděpodobně většina obyvatelstva pracujícího v zaměstnaneckém poměru. Obava z prozrazení citlivých osobních údajů je rovněž přirozenou součástí lidské potřeby hájit a chránit si svůj osobní, ať už ten materiální tak i duševní, majetek.

Zaměstnavatelé hájí své právo na ochranu majetku a právo na podnikání

Zákoník práce, který vstoupil do platnosti dne 1.1.2007, je patrna už snaha podpořit možnost sledovat a hodnotit výkon práce zaměstnanců na pracovišti za účelem ochrany majetku firemní společnosti a jejího know-how.

Dle § 316 (zákon č. 262/2006 Sb.) zákoníku práce nesmí zaměstnanec bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu počítač a telefon, případně další výrobní a pracovní prostředky jemu svěřené. Dodržování tohoto zákazu je pak zaměstnavatel oprávněn ze zákona přiměřeným způsobem kontrolovat.

Mezi povinnosti vedoucích zaměstnanců podle §302 Zákoníku práce patří:

Řídit a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců a hodnotit jejich pracovní výkonnost a pracovní výsledky.
Zabezpečovat dodržování právních a vnitřních předpisů.
Zabezpečovat přijetí opatření k ochraně majetku zaměstnavatele.

Zákon tady zcela jednoznačně hájí právo zaměstnavatele chránit svěřený firemní majetek a toto právo má zaměstnavatel provádět přiměřeným způsobem kontroly. Samotný výkon monitoringu je v tomto pojetí jenom jedným z účinných nástrojů, jak zvýšit pracovní výkon a docílit tím vyšší efektivitu práce. Ostatně, důsledky finanční krize spíše napomáhají trendu monitorování aktivit u pracovních počítačů. Je přirozené, že se v těžkých krizových časech zdravá firma bude snažit uspořit, kde to jen bude možné. Výsledky monitoringu mohou být velice dobrým vodítkem, když se úsporná opatření zaměří na personální oblast a společnost se rozhodne část zaměstnanců propustit. Psychologický efekt otevřeného (tedy ne skrytého) sledování ma zpravidla pozitivní dopad na pracovní výkon zaměstnanců a na jejich celkovou pracovní morálku.

Právo na ochranu osobních údajů zaměstnanců

Právo na soukromí, jehož výklad se opírá i o o listinu základních lidských práv, je jako takové naprosto nezpochybnitelné jak v soukromí, tak i v pracovněprávním vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. V pracovním procesu, v zaměstnání, je toto právo konfrontováno s již výšezmiňovaným právem zaměstnavatele na ochranu svěřených pracovních nástrojů a prostředků, i jeho know-how. Je asi zřejmé že, ona formulace přiměřené kontroly, bude v praxi jakýmsi kompromisem v tomto střetu dvou zájmů.

Přiměřený způsob kontroly výkonu práce zaměstnanců

Za přiměřené sledování lze zřejmě možno považovat takové monitorování, které přímo neodporuje právu na ochranu osobních údajů a přitom umožní vykonávat smysluplnú kontrolu způsobu výkonu práce zaměstnanců a jejich způsobu nakládání se svěřenými pracovními nástroji a prostředky.
Ku příkladu sledování obsahu přijaté - odeslané mailové pošty nebude s tímto právem v souladu, neboť zákon o listovním tajemství čtení osobní dokumentace zakazuje. Přiměřeným způsobem kontroly by v tomto případě byl monitoring příchozích a odchozích mailových adres, případně sken textu v kolonce předmět. Již tyto dvě informace poskytnou ve větším vzorku relativně přesnou představu o způsobu práce s firemním mailem, přitom právo na ochranu osobních ůdajů zaměstnance zůstane nedotčeno.

Jedním z pozitivních důsledků monitoringu je vyšší flexibilita při plnění pracovních úkolů, vyšší výkon společnosti, a tedy velice pravděpodobně i zvýšení obratu (např. obchodní firmy) a vyšší ziskovosti. Vztah zaměstnanec - zaměstnavatel je spojitá nádoba, kde z úspěchu těží i zaměstnanci, kteří se svým zvýšeným úsilím na rozvoji firmy spolupodíleli a zaslouží si za to přiměřený díl své odměny.
Při takto zdravém vnímání problematiky můžou být nakonec spokojeni všichni.