Minule jsme si obecně povídali o trendu monitorování činností zaměstnanců na svěřené výpočetní technice. Nyní již je známo, co to monitoring je a proč se vůbec neco takového (pravda, převažně v korporátní sféře) používá. Dnes si tyto otázky rozebereme trochu podrobněji a zaměříme se také na to, jaké důvody pro monitoring vlastně máme.
Většina zaměstnanců si své pracovní povinnosti řádně a včas plní a je to samozřejmě jenom dobře. Takových zaměstnanců si každá slušná firma velice považuje, neboť moc dobře ví, že 70-80% svého firemního úspěchu dosáhla právě díky kvalitnímu zaměstnaneckému fondu. Má li firma takových zaměsnanců hodně, může mluvit o štěstí.
Bohužel, existuje relativně hodně pracovníků, kteří si pletou své zaměstnání s relaxačno-zábavným pobytem a tudíž zcela určitě nanaplňují představy svých chlebodárců o efektivní a soustředěné práci. Smutným faktem je, že v mnoha případech tito zaměstnanci umí svou nečinnost perfektně maskovat a velice věrohodně předstírají svou pracovní aktivitu a vytíženost, někdy to trvá léta takové parazitní chování odhalit - prostě dokonalé mimikry.
Jak se ale účinně bránit?
Především vhodnou konfigurací sítě a uživatelských oprávnění.
Nejčastějším zdrojem virové nákazy počítačové sítě jsou právě samotní zaměstnanci, zejména pokud nejsou omezeni v pohybu na internetu. A když k tomu mají vinou nevhodné konfigurece sítě a uživatelských oprávnění možnost stahovat a instalovat, je velice slušně zaděláno na závažný problém. Vaše síť se velice rychlo změní v datový transfer, porno nebo v peer to peer uzel, kterým každou vteřinou proudí sem a tam obrovké dávky paketů zvětša nelegálních dat. V krátkodobém měřítku bude vaše síť ve velice krátké době provrtaná skrz-naskrz virovými nákazami všeho druhu a tudíž prakticky nepoužitelná, v tom dlouhodobějším měřítku vynaložíte obrovské množství času a úsilí na to, aby ste vše vrátili opět do původních kolejí a už vůbec nemluvě o reálném riziku pokuty za sdílení nelegálních dat v síti internet.
Dalším způsobem jak podobným rizikům čelit, ale hlavně jak jim předcházet, je implementace monitorovacího systému, který bude hlídat veškeré aktivity uživatelů sítě a zabrání tak jakékoliv možnosti zneužití výpočetní techniky k nežádoucím účelům.
Velkou výhodou monitorovacího systému je, že umožňuje širokou škálu nastavení systému tak, aby plně vyhovoval konkrétním a specifickým požadavkům jakéhokoliv subjektu, který se rozhodne jít cestou monitoringu.
Důvody pro nasazení monitorovacího systému
- podezření na krádež firemních dat a jejich úmyslné vynášení z cílem poškodit společnost
- snížení bezpečnostního rizika firemní počítačové sítě
- analýza reálného využití zakoupeného hardwaru
- analýza reálného využití zakoupeného softwaru
- analýza oprávněnosti přesčasů zaměstnanců
- detekce navštívených stránek
- komplexní personální audit zaměstnanců
- rekonstrukce pracovního dne konkrétního uživatele / pracovní stanice
Zaměstnavatel bezpochyby má morální právo a dokonce i zákonnou povinost (§316 odstavec 1, §302 Zákoníku práce) kontrolovat a hodnotit práci svých zaměstnanců, dohlížet na způsob nakládání se svěřenými pracovními pomůckami a je v jeho vlastním zájmu chránit svůj majetek či zamezit jeho zneužití k jiným, než li pracovním účelům. O právní opoře při monitoringu zaměstnanců a způsobu využití pracovních pomůcek si povíme v některém z dalších připravovaných článků.
Teď už je jasné, proč je monitoring aktivit zaměstnanců pro zaměstnavatele a majitele firem tak moc důležitý. Neznalost chování vlastních pracovníků, neznalost jejich skutečných pracovních náplní, nedostatečný důraz na správnou konfiguraci sítě a uživatelských oprávnění jsou tou nejlepší cestou, jak v podnikání neuspět.
V některém z příštích článků se zaměříme na problematiku sledování z pohledu zaměstnance, avšak vaše názory mohou být pro napsání článku velmi podnětné, tak neváhejte se zde o ně podělit.